Infekční onemocnění, proti kterému můžete nechat vakcinovat vašeho psa:
Psinka je vysoce nakažlivé virové onemocnění. Je přenosné přímým nebo nepřímým kontaktem. Projevuje se těžkým „nachlazením“ s masivním výtokem z očí a dut. nosní. Pozdější příznaky onemocnění jsou prohlubující se respirační problémy, neurologické příznaky vyúsťující v křeče končící smrtí.
Původcem infekční hepatitidy (infekce jater) je psí Adenovirus (typ1). „Psí žloutenka“ je také přenosná přímým i nepřímým kontaktem. Prvními příznaky jsou horečka doprovázená zvracením, bolestí břicha a skleslost psa. U vážných infekcí můžeme zjistit žloutenku, případně i krvácení. U štěňat je onemocnění často doprovázeno modrým zabarvením rohovky („modrý“ zánět rohovky). Vakcinací proti tomuto onemocnění částečně chráníte psa i proti tzv. psincovému kašli – onemocnění způsobené mj. Adenovirem typu 2.
Jedná se o onemocnění horních cest dýchacích, které může svým průběhem významně poškodit organismus s možností vzniku trvalých následků. Toto onemocnění se velmi rychle šíří mezi zvířaty, hlavně v místech, kde dochází k vysoké koncentraci psů, tj. útulky, psí hotely, výstavy, „psí“ tábory,..Původcem psincového kašle je komplex bakterií a virů (Parainfluenza, Adenovirus a Bordetella)
Virové onemocnění projevující se zvracením a profusním krvavým průjmem. Vyskytuje se většinou u štěňat, které ještě nemají kompletní vakcinační schéma. Virus je velmi odolný (ve vnějším prostředí vydrží infekční několik měsíců), můžete jej tedy „přinést“ domů na botách, taškách, miskách…Tato nemoc je smrtelná u vysokého procenta infikovaných štěňat. Proto doporučujeme minimalizovat procházky v parcích, kontakt s ostatními psi do té doby, než má štěně kompletní vakcinační schéma.
Virem vztekliny může být infikováno jakékoli teplokrevné zvíře. Onemocnění končí vždy smrtí a ve světě je příčinou každoročního úmrtí mnoha lidí. Člověk se ve většině případů nakazí od domestikovaného zvířete, proto je velmi důležité a legislativou nařízené pravidelné očkovaní.
Touto chorobou se také může nakazit i člověk. U nemocných vyvolává poškození jater a ledvin. Toto onemocnění vyvolává mikrob rodu Leptospira, který má velmi mnoho variant. Hlavním rezervoárem těchto mikroorganismů jsou hlodavci a vlhká místa se stojatými vodami. Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Hlavním příznakem onemocnění jsou vysoké horečky a žloutenka.
Lymská borrelióza kromě člověka postihuje také psy, kočky a některá hospodářská a divoce žijící zvířata. Onémocnění způsobují borrelie, které přenáší převážně klíšťata a krev sající hmyz (blechy, komáři). Projevuje se postižením převážně pohybového aparátu, apatií a horečkou, vzácněji onemocněním srdce a nervového systému. Klinické příznaky se mohou objevit až za několik týdnů či měsíců po infekci. Onemocnění se u lidí i zvířat léčí dlouhodobou aplikací antibiotických přípravků. Léčba však nemusí být vždy úspěšná a může docházet k recidivám.
Tetanus (strnutí šíje) je nebezpečné onemocnění, vyvolané bakterií Clostridium tetani. Tato bakterie tvoří ve vnějším prostředí tzv. spory, které jsou velmi odolné a pokud na ně nepůsobí sluneční záření vydrží zde i několik let. Pro tetanus je typická infekce po poranění. Po proniknutí do rány se ze spor vyvinou bakterie, které vylučují toxiny, které způsobují hlavní příznaky onemocnění. Vylučované toxiny působí na nervový aparát. Hlavním příznakem jsou postupně prohlubující se křeče veškeré svaloviny těla. Při postupu onemocnění se projevuje nadměrné slinění, zrychlený den. V tomto stadiu nemoci je pes velmi plachý, na veškeré vjemy reaguje vznikem celkových křečí, doprovázených zvrácením hlavy (strnutí šíje). Onemocnění je smrtelné, avšak v některých případech léčitelné. K úhynu psa dochází v důsledku křeče dýchacích svalů a pes umírá za plného vědomí pozvolným udušením.